MOTÝL
25. 6. 2011
MOTÝL
6.2010
6.2010
BŮH poslal na svět DUŠI motýlí
Do TĚLA housenky ji oděl
Řekl – chvíli se poplazíš, ať víra tvá se posílí
Nebo snad TĚLO zůstane tvůj úděl?
...
Plazíš se v prachu a požíráš listí,
Tvá DUŠE neví, že křídla ji chybí
Když spadneš ze stromu,
Znovu musíš za obživou lísti,
ať chceš nebo nechceš
a ne vždy se ti to líbí.
...
Potkáváš housenky a k motýlům vzhlížíš
a cítíš, že obojím jsi ty.
Lopota na zemi je hloupou tíží.
Jak ale vystoupit z téhleté hry?
...
Motýl mi říkal, že tuhle hrůzu také prožil.
Budiž mu ctí, že chlácholit mne chce.
Lítá si , popíjí nektar, či snad píchá si do žil?
Už tohle nemůžu. Zalezu radši do kukly,
z housenek je mi zle.
...
Jsem tady sám, tak co to tu bouchá
Aaaaaaaaa DUŠE? Co mi jdeš říct?
Že to byla zkouška pouhá?
Mám mlčet a věřit, že taky jsem motýl?
...
Při té lopotě jsem na to zapomněl.
Unavil jsem se, že nemoh jsem to žít.
DUŠI jsem našel. Ale nemám už sil.
Vše odevzdávám a čekám svůj úděl.
...
Když uvěříš a nekonáš, tak se to stane.
Tak tomu nepřekážíš, tak může se to stát.
Jak zrno v hlíně klíčí, v tichu i červ křídla dostane.
Kukla se oddělí , vylítneš a s životem si můžeš navždy jenom hrát.
...
Z výšky se na svět dívat a usrkávat nektaru,
pomáhat kytky krášlit a nikdy nic tě už nedostane do varu.
Můžeš to nevidět a pořád se jenom plazit.
Ne každá housenka motýlem má být.
Pak lásku si neprožiješ a bytí budeš si jen kazit.
Můžeš mít žízeň - a nebo nektar života z petrklíčů pít
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
