PAVUČINA
PAVUČINA
11.2012
mám ve své DUŠI pavučiny,
dělám je já nebo někdo jiný
proč visí tam a zabírají místa,
jsou tam jak záclona, je tam tma,
něco jsem nežila???
– ano, tím jsem si už jistá!!!
ale co? byla jsem šťastná!
máme dům a vždy auta krásná,
dovolenou jednou za sedm let,
peněz vždy dost, jiným o tom se jen snívá
nemáme děti, ale i tak to bývá
jsme v blahobytu co nabízí nám svět.
řekni mi DUŠE co to znamená,
zkoumám a jsem z toho již znavená,
na konci života jsme se seznámily spolu
neumím v TOBĚ číst, neznám TĚ jako sebe
byla jsem sebou, nekoukala jsem dovnitř ani dolu
nikdy jsme k sobě nepatřily
„zbývá ti v těle jen pár týdnů
s tím už nic nenaděláš a já tady stydnu,
LÁSKOU potřebuju zahřát hluboko do nitra
vyměnila si ji za blahobyt a za člověka,
podmanil si tě, na to, že umřeš on už jen čeká
když k tobě přišla LÁSKA, tak ty si jí odmítla“
všude, kde visí pavučiny,
to jsem byla já, to nemohl být nikdo jiný
prožít si LÁSKU, tu příležitost neměla jsem dánu
kde mohu JI koupit? poraď mi ty moje DUŠE
můj člověk ji nenabízí, je hulvát a chová se suše,
už asi není čas! už brzy odejdeme k Pánu
chci LÁSKOU tě naplnit dřív než se odpojíme od těla,
už mám zkušenost, příště dám pozor, takhle jsem to nechtěla
o TOBĚ už vím, a budu se jen modlit k Bohu
nic víc mi už nezbývá jen na můj příchod HO zvykat
vím, že nás všechny miluje a nenechá nás pykat
najdu svou Bibli a budu se modlit a modlit, to ještě mohu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář