Jdi na obsah Jdi na menu
 


POROZVODOVÁ - Kateřina 25 let, Indie 2/2005

17. 1. 2013

 

Mám zavřená víčka
a přemýšlím si o Bohu
Ten pocit mě tak hýčká,
zapomenout? Už nikdy nechci a nemohu
Když prvně do srdce mi vstoupil
a já pocítila tu velikou lásku,
Prostě tam byl, nic neloupil,
já sundala si z očí pásku
Hluboký nádech a hned se jinak žije,
Má víra, dala mi nový směr,
Vím už, že pro Boha mi srdce bije,
Kráčím po správné cestě bez zrádných děr
A kdybych nevěděla kudy kam,
kde hledat správnou cestu,
Je tu Bůh, toho dobře znám,
Stačí jen naslouchat jeho gestům
Já žít chci v pravdě, lásce, míru
To je má cesta i cíl
Věřím ve svou vnitřní sílu,
prosím tě Bože, abys při mně byl
Vím, že jsi – už nemám z ničeho strach
A minulost jsou pouhé stíny,
Výčitky jsou jen prach,
nemám za nic pocit viny
Je-li čistá duše, mysl, tělo,
pak život jinak plyne
Opravdu, tak by to být mělo
Ve lži a špíně, vše krásné hyne
Každý dělá chyby,
z nichž se poučit má
Ale co sobě a Bohu slíbí,
to mají být slova upřímná
Ten, kdo lže své vlastní duši,
ničí sama sebe
Lépe je , když pravda se alespoň tuší,
Než když zavírá se nebe
Je smutné nacházet skryté,
to pak hodně bolí
A v srdci je dlouho vryté,
to, co tě rychle skolí
Proto prosím - ty lidská bytosti
Otevři své srdce a ústa v pravý čas
Ať nikdo nepotká slzy lítosti
Ať lež nezraní nás
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA